Nenechte psa, aby si z vás dělal dobrý den

Čtěte rady dlouholetého kynologa Daniela Žďárského, jednoho z nejúspěšnějších trenérů bull sportů. Dozvíte se, jak pracovat s dominantním psem, a navíc od Daniela získáte výchovné tipy přímo z praxe.

Existuje vůbec agresivní pes?

Daniel tohle spojení uvádí na pravou míru. „Pes, který mě chce na potkání sežrat, útočí bezdůvodně, nebo se narodil proto, aby likvidoval své majitele? Ne, za svůj pestrý kynologický život jsem psy agresivní vůči lidem nepotkal,“ říká Daniel, který se pohybuje hlavně mezi bull plemeny a teriéry.

Pes podle něho není agresivní, ale má velkou dávku dominance, se kterou musíte pracovat. „Když zapátrám v paměti, vzpomenu si na tři psy, kteří dávku dominance použili na všechno, co se je snažilo nějakým způsobem ovládnout,“ vzpomíná Daniel.

Co neovlivní geny, ovlivní život

„Povahové rysy – genový fond s ohledem na plemeno, si jedinec nese od narození. Ale problémové chování získává v průběhu svého života,“ tvrdí Daniel. Pokud je pes nezvladatelný a vykazuje známky nepatřičného chování, měl by se jeho pán zamyslet nad tím, jak ho vychovává.

Když narazíte na psa, kterého lidé vnímají jako agresora, je dost možné, že za sebou má špatné zkušenosti, vystřídal několik útulků a nebo se mu nikdo nevěnoval.

Daniel rád vzpomíná na fenku amerického pitbulteriéra, kterou trénoval. „Bylo to útulkové problémové zvíře, trénoval jsem ji dlouho a nikdy mi nic zákeřného v rámci našich setkání neprovedla. Na ošetřovatele v útulku ale čas od času nepochopitelně zaútočila. Nakonec se zjistilo, že trpěla záchvaty způsobenými vnitřní psychickou poruchou,“ vypráví trenér.

Gesta a mimika psa prozradí

Daniel během výcviků vypozoroval rysy v chování, podle kterých poznáte dominantního psa. „Vyhrnuté pysky s obnaženými čelistmi ve výhrůžném postoji, na zádech pruh zvednutých chlupů, to nevěstí nic dobrého a někde se stala chyba,“ říká Daniel Žďárský, ale dodává, že dominantnější chování psa je sice nežádoucí, ale s dobrým vedením se dá ukočírovat. Když se pak nestandardní chování obrátí vůči pánovi a jeho rodině, nastane problém.

Pán je ten, kdo rozhodne o vhodném chování svého psa. „To je zásadní, co musím jako majitel, vůdce psa i smečky nastavit. Netoleruji jakékoliv projevy dominance vůči mně ani rodině,“ upozorňuje trenér.

Tady šéfujete vy

„Pes potřebuje svůj prostor, úctu a má nárok na mazlení, a to i na gauči u televize. Pokud však pán zavelí, že se jde spát, pes by měl bez problémů opustit gauč a nic si vůči pánovi nedovolovat. Vrčení a chňapání po ruce se nesmí trpět,“ popisuje výchovu Daniel.

Mezi psem a pánem by měla být vždy důvěra a pes by neměl protestovat, když je na veterinární prohlídce, čistíte mu ouška, prohlížíte zuby a krmíte ho. „Pokud vůči mně pes zkouší projevy dominance, dám si určitě pozor, aby to nebylo u krmení,“ upozorňuje Žďárský, protože to je přesně chvíle, kdy se nesmí tolerovat žádné vrčení.

A aby na vás nevrčeli, dopřejte jim něco, po čem se budou spíš oblizovat.

Nastavte ve výchově hranice

„Stanovte mantinely a podle nich řešte nežádoucí chování. Všeobecný manuál neexistuje, ke každému psovi je zapotřebí přistupovat individuálně podle jeho potřeb a charakteru,“ radí Žďárský.

Vašemu Alfovi bude plácnutí přes čumák možná připadat jako přiměřený trest, ale sousedův Ferda si ho vyloží jinak a přestane s vámi spolupracovat. Každý pán by měl vnímat nejen potřeby svého psa, ale i jeho osobnost, podle které psa bude vychovávat.

Pokud na psa nestačíte, začněte jednat

Daniel Žďárský radí, jak problémům s výchovou předcházet. „Až si přivezete domů štěně, určitě s ním zajděte na lekce socializace a základního výcviku, leckdy tím předejdete problémům s chováním.“

Pokud už problémy pozorujete, vyhledejte psí specialisty nebo trenéry, kteří znají nejrůznější metody výcviku a poradí vám. „Když psa nedokážete patřičně zabavit, socializovat, řešit jeho hyperaktivitu a přehnanou dominanci, která začíná obtěžovat vás i okolí, navštivte kynologické centrum,“ radí Daniel.

Často však stačí psa nechat vyběhat a je po problému. Protože „Unavený pes = spokojený pes, pán i jeho okolí,“ jak rád říká Daniel, který má psy po boku celý život.

A co mýty o agresivních bullících?

Vůči nim existuje mnoho předsudků, které pramení ze špatné informovanosti. Přitom nikdy nebyli šlechtěni k boji proti lidem. „Chovali se pro lov divokých prasat, pomáhali odchytávat dobytek a likvidovali krysy ve stájích. To jsou bojové činnosti, které můžeme mít s bully spojené, ale ne agresivitu vůči lidem,“ potvrzuje Daniel, který se jim věnuje už několik let a ví, že tito psi jsou věrnými a oddanými společníky.

,,Agresivní psi ve své podstatě nejsou, jen musí každý pes narazit na správného parťáka a mít štěstí na fyzické i psychické zdraví,” říká Daniel Žďárský. Mrkněte na něj v akci při výcviku.